ŠvP, 22. května 2019, den 3
Dnes jsme se probudili do šedivého dne. Celou noc pršelo a nikomu se nechtělo z postele, i když děti šly spát dříve než v pondělí a byl rychle klid. Musela jsem děti budit a ještě u snídaně vypadaly dost "zmuchlaně".
Snídaně se nesla ve stejném duchu jako včera. Houstičky byly dnes obzvláště vypečené, některé děti si daly housku s medem 3x!
Ani po snídani se počasí netvářilo, že by se chtělo umoudřit, stále pršelo. Ven jsme tedy nešli. Pustili jsme se do pracovních listů, co jsem přivezla z Vraného. Něco málo matematiky a prvouky nikoho nezabilo - procvičili jsme malou násobilku v početních řetězech a zopakovali si, co víme o obratlovcích. Po svačině (okurka a fidorka za odměnu a vzornou práci) jsme nacvičovali tichou chůzi po schodech. Děti se snažily vybíhat po schodech nahoru a dolů tak, aby způsobily co nejméně hluku. Po tomto rozptýlení jsme si na pracovním listě zopakovali násobilku 7. Poslední část jsme věnovali zpívání. S kytarou jsme se naučili písničku Drak od Bílé skály. Kousek od naší chaty totiž Bílá skála je. Pokud počasí dovolí, zítra se tam vypravíme a zkusíme písničkou draka přivolat
Poslední půlhodinku, která zbývala do oběda, děti hrály kolektivní hry jako Městečko Palermo, Activity či karty.
K obědu byl vývar s krupičkou a hovězí s bramborovým knedlíkem.
Opět se nám vystřídaly instruktorky, odjela Nika a vrátila se Katka. Důvodem, proč se takhle střídají, je fakt, že instruktor, který s námi měl být celý týden ve dvojici s Gabčou, náhle onemocněl a jeho místo museli zastoupit instruktoři, kteří zrovna nebyli vázáni jinde. I tak je ale program zajímavý, vždy si ho předají a další instruktor pokračuje tam, kde ten předchozí skončil.
Po poledním klidu děti ještě zůstaly v chatě, protože venku stále pršelo. Téma her a kvízů bylo zaměřeno na funkci vody v přírodě. Po svačině (chléb se šunkovou pěnou a okurky) konečně děti mohly ven - déšť konečně ustoupil. Jelikož se oproti včerejšku trochu ochladilo, všichni se museli náležitě přiobléct a vybavit se proti dešti. Venku pak probíhala soutěž "živé člověče nezlob se". Děti moc bavila, radostně u toho hulákaly, že to bylo slyšet až do chaty. Potom se šlo do lesa dostavět domečky pro skřítky a dokonce i velcí kluci z 5.B si raději hráli v lese, než aby šli hrát fotbal, který jim instruktorky nabízely.
V šest hodin už nás čekala večeře - boloňské špagety. A po večeři a chvilce klidu na slehnutí nás čekala velká vědomostní soutěž Riskuj. Oba týmy si postupně vybíraly otázky o 5 obtížnostech z okruhu rostliny, zvířata, odpadky, voda, pranostiky, přísloví. Když tým, který si otázku vybral, nevěděl, otázka zůstala ve hře, a mohl ji druhý tým, nebo znovu i ten první, zodpovědět přesněji. Nejvíce děti potrápila otázka, který živočich spí až 20 hodin denně. Odpověď "netopýr" všechny překvapila. Z pranostik pak neznaly "na svatou Kateřinu zalezeme pod peřinu". Z okruhu odpadky a voda věděly všechno na první pokus, ostatní otázky nakonec na více pokusů jeden či druhý tým zvládl. Celou hru provázel velmi soutěživý duch a občas, když se děti v týmech Ekomasteři a Donut Army radily o správných odpovědích, nebylo slyšet vlastního slova
Soutěž byla zakončena v 20:30 a v 21:00 už byly všechny děti připravené v pokoji u holek na večerní popovídání. Při tom jsem jim oznámila, že se opět vymění instruktoři, Gabča zůstane, ale Katku nahradil Martin, kterého děti znají z loňska, takže to bylo přijato velkým jásotem. Jelikož se dětem už trochu stýská po mamince/babičce/domově/pejskovi/..., večerní ukládací rituál jsme doplnili o obejmutí nebo pohlazení, podle potřeby. Kluci sice dělají před ostatními kamarády hrdiny, ale pohlazení je stejně uklidnilo